Fosfomycin
Synonyma: phosphomycin, phosphonomycin
Fosfomycin
Strukturní vzorec fosfomycinu
Charakteristika
INN latinskyFosfomycinum
Název IUPACKyselina ((2R,3S)-3-metyloxiran-2-yl)fosfonová
Sumární vzorecC3H7O4P
Molová hmotnost138,059 g.mol-1
Číslo CAS23155-02-4 (Fosfomycin)
78964-85-9 (Fosfomycin-trometamol)
26016-98-8 (Monohydrát vápenaté soli fosfomycinu)
26016-99-9 (Disodná sůl fosfomycinu)
PubChem446987
Kód ATCJ01XX01
DrugBankDB00828
Teplota tání~ 94 °C (Fosfomycin)
Rozpustnostrozpustný ve vodě
Farmakokinetika
Biologická dostupnost30 – 37 % (orální, fosfomycin-trometamol)
závisí na současném příjmu potravy
Biologický poločasprůměrně 5,7 hodin
Exkrecerenální a fekální, nezměněn
Mezinárodní nechráněný název (INN) je uveden latinsky ve formě základní sloučeniny (volné kyseliny - např. Fosfomycinum, volné báze - např. Streptomycinum, výchozí sloučeniny - např. Chloramphenicolum).
Fosfomycin je širokospektré baktericidní antibiotikum, které je produkováno některými druhy rodu Streptomyces, zejména druhem Streptomyces fradiae (ATCC 21096). Používá se na léčbu akutních nekomplikovaných infekcí dolních močových cest vyvolaných citlivými mikroorganismy. Kromě toho je možno fosfomycin užít také jako profylaxi infekce při diagnostických a chirurgických zákrocích.
Fosfomycin se do lékových forem přidává ve formě svých solí. Používá se disodná sůl fosfomycinu, vápenatá sůl v poměru 1:1 a taky fosfomycin-trometamol, což je sůl fosfomycinu s trometamolem (Tris, THAM; 2-amino-2-hydroxymetyl-propan-1,3-diol). Tato sůl je velmi dobře rozpustná ve vodě, přičemž tvoří kyselý roztok (pH 3,5 - 5,5). Výhodou je, že neobsahuje sodné nebo vápenaté ionty a lze jí podat ve vodném roztoku:
Fosfomycin - trometamol
Mechanismus účinku
Vzhledem k tomu, že fosfomycin je strukturním analogem fosfoenolpyruvátu (PEP), tak působí jako falešný substrát (kompetitivní inhibitor) pro enzym UDP-N-acetylglukosamin-3-enolpyruvyltransferázu, která je důležitou součástí intracelulární fáze syntézy peptidoglykanu (proto je fosfomycin intracelulárně působící inhibitor syntézy buněčné stěny bakterií). Fosfomycin alkyluje aktivní místo tohoto enzymu, konkrétně -SH skupinu cysteinového zbytku Cys 115. Inhibice je nevratná, protože se mezi ním a enzymem tvoří kovalentní vazba. V podstatě lze říct, že zabraňuje syntéze důležitého prekursoru peptidoglykanu a to kyseliny N-acetylmuramové. Do bakteriální buňky fosfomycin vstupuje přes glycerofosfátový transportér.
Strukturní podobnost mezi fosfomycinem a fosfoenolpyruvátem lze pozorovat na přizpůsobených strukturních vzorcích:
Strukturní podobnost fosfomycinu a fosfoenolpyruvátu
Nežádoucí účinky
I když je fosfomycin po perorální aplikaci relativně dobře tolerován, občas se můžou vyskytnout gastrointestinální problémy, jako nausea, diarrhoe a pyrosa. Možný je také výskyt kožní vyrážky. Všechny tyto symptomy mají tendenci rychle ustupovat i bez zásahu lékaře. Hypersenzibilní reakce, třeba anafylaxe se vyskytují jenom velice ojediněle.
Reference
Syntéza a separace izomerů
  1. BE 723 072 (Merck & Co.)
  2. BE 723 073 (Merck & Co.)
  3. Glamkowski, E.J. et al.: J. Org. Chem. (JOCEAH) 35, 3510 (1970)
Antibiotika působící na buněčnou stěnu bakterií | Peptidoglykan a jeho biosyntéza